Na úrovni Evropské unie se o digitální dani jedná již velmi dlouho a jednání se velmi táhnou. Některé státy již dokonce přistoupily k tomu, že zavedly digitální daně dle vlastního uvážení.
peníze na vstupné
Francie
Na začátku dubna na národní úrovni schválilo francouzské Národní shromáždění zavedení digitální daně. Zde se shodly na třech procentech z příjmů velkých mezinárodních internetových gigantů. Výnosy z této daně by pak měly pomoci financovat nouzová ekonomická, ale také sociální opatření, která již od prosince loňského roku avizuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Tento francouzský model se podle předběžně uvedených údajů dotkne přibližně třicítky koncernů, jejichž digitální aktivity globálně vynáší ročně více, než 750 milionů eur. Ve Francii by pak tato hranice měla činit 25 milionů eur. Samozřejmě budou tyto firmy platit také tři procenta z internetových reklamních zisků.
Rakousko
Stejně jako ve Francii a v České republice tuto problematiku řešila vláda v Rakousku, která proti předpokládaným třem procentům chystá zdanění ve výši pěti procent z příjmů z reklamy. Rakouská vláda předpokládá, že tato opatření by měla do státní poklady přinést ročně více než 200 milionů eur, co je v přepočtu více než pět miliard korun. Samozřejmě tedy je v plánu pět procent daň z příjmů z online reklamy pro takové spolčenosti, které opět přesáhnou roční příjmy 750 milionů eur a z toho minimálně 25 milionů eur právě v Rakousku.
prst na nastavení
Velká Británie
Chystaný Brexit v této věci také ovlivnil Velkou Británii, která zveřejnila, že od dubna příštího roku zavede svou vlastní variantu digitální daně, která by měla mít podobu odvodu dvou procent z tržeb z internetové reklamy, které firmy vytvoří právě na území Británie. Tyto taxy se budou týkat výhradně ziskových společností, které budou mít vyšší globální tržby než 500 milionu liber ročně.
Česká republika
Nyní na obdobném zákoně pracuje i Česká republika. Momentálně připravuje znění zákona Ministerstvo financí. Práce na znění začaly okamžitě po tom, kdy se koalice ČSSD a ANO shodla na tom, že také půjdeme vlastní cestou a nebudeme čekat na rozhodnutí Evropské unie. U nás by měla být daň ve výši sedmi procent z tržeb učiněných na našem území, nikoli o daň z příjmů.